Michelle má dvě tváře, umí se tedy velmi dobře přetvařovat a snadno přechází z jedné své verze do druhé. Nicméně, nečekejte žádného Dr. Jekylla a pana Hyda, to opravdu nehrozí. Pokud Michelle chce, dokáže se chovat velmi slušně, nedělá rodině ostudu a všichni okolo chválí skvělé vychování této mladé dámy. Přitom jen co se zavřou dveře a host odejde, změní se její povaha o sto osmdesát stupňů. Najednou je z ní rebelka a nespoutaná mladá dívka, povahově spíše podobná mužům. Má ráda auta, vyzná se v nich a sleduje sporty, které by mladé dámy sledovat ani neměly. Prohání se na neosedlaném hřbetě svého koně, hraje si se psem venku a nebojí se ušpinit a je pro každou lumpárnu. Nebojí se nést následky za svá rozhodnutí a činy, neraní ji ani pomluvy, jelikož ty přechází s myšlenkou, že jen slaboduší lidé mají potřebu své mindráky řešit pomlouváním jiných lidí. Jak již bylo zmíněno, nebojí se ušpinit a tak ráda pomáhá služebným v zahradě či v kuchyni, aby si rozšířila obzory. Dokáže se však také přinutit k naprosté koncentraci, převážně ve hře na piano a lekcích tance. Když se nikdo nedívá, ráda hraje skladby málo známých skladatelů a klasiky nechává daleko za sebou, přestože je obdivuje. Co se koníčků týče, velmi ráda fotografuje zvířata, přírodu a momentky lidí ve městě, na trhu a podobně, doslova miluje kreslení a je si vědoma toho, že dokáže vytvořit lehce nadprůměrné výtvory (přestože jí všichni tvrdí, že má velký talent), dokáže se na celý den zabořit do četby knih, přičemž nejvíce preferuje Shakespearea, Remarquea a Nosbø. Je relativně dobrá v pokeru, nicméně vždy hraje jen o žetony a nikoliv o peníze. Dále by samozřejmě nevyměnila nic za jízdu na holém hřbetě na svém hřebci a hru na kytary, a přestože umí zpívat, nikdy ji nikdo nedonutil to udělat na veřejnosti. Její mírně samotářská povaha bude muset přetrpět všechny útrapy, které jí přinese její rebelie vůči domluvenému sňatku. Co dále napsat? Nejspše ji budete muset poznat sami a udělat si o ní obrázek, protože pokud se ve vaší přítomnosti nebude přetvařovat a mazat vám med kolem pusy, bude jen na vás, jak se k vám zachová. Jen pozor na to, aby jí neruply saze, což není zase tak těžké zařídit, pokud má špatnou náladu. Sice si dokáže nasadit usmívající se masku, nicméně někdy co je moc, to je příliš a hlavně, pokud nemá možnost vypustit páru nebo někomu své problémy říct.

 

 

 

Narodit se do vysoce postavené rodiny mělo bezpochyby své výhody, mezi něž samozřejmě patřilo prakticky neomezené množství hraček, podpora všemožných zálib, jízda na ponících a krásné oblečení, spousta jídla a dobrot. Ale také chůvy, vychovatelky, zákazy a příkazy, hodiny etikety, lekce hraní na piano a tanec. Ten nudný společenský tanec. Čím byla Michelle starší, tím méně koníčků jí zůstávalo a tím více povinností měla. Matku často ve svých kresbách znázorňovala jako sedmihlavou dračici a otce jako prince na bílém koni. Nebylo divu, protože to byl právě tatínek, který jí vše dovoloval a podporoval ji v koníčcích a zálibách, zatímco matka přikazovala a zakazovala a snažila se dceřinu vzpurnost a svobodomyslnost lámat silou přes koleno – neúspěšně. Matka zakázala dívce hry se zvířaty venku a tatínek jí pořídil štěně. Matka jí zrušila členství v jezdeckém klubu, otec jí koupil vlastního koně. Matka z ní chtěla dámu a otec ji podporoval v hraní na kytaru jak akustickou, tak elektrickou. Byla pod dvojí výchovou a kupodivu se jí z toho nezhroutila psychika, naopak se jí podařilo vytěžit z obojího to nejlepší. Postupně se z ní stávala dáma, jež zvládala společenské tance, uměla hrát na piano i konverzovat s váženými lidmi. Ovšem jen co se zavřely dveře, oblékla si koženou bundu, rozpustila vlasy a šaty vyměnila za kalhoty a tričko, rozběhla se ven a jela s otcem na cvičný lov na koni. Jako malá měla mnoho přátel, kteří se ale postupně vybarvovali a tak jí zbyli jen dva tři přátelé, kterým věřila natolik, aby jim povídala téměř o všem. Na ten zbytek měla svého psa. Od dětství měla ve své společnosti štěně bílého švýcarského ovčáka, jehož pravidelně pojmenovávala Argo, ani nevěděla proč, prostě se jí to jméno líbilo a ona tak nějak věřila, že její zesnulý pejsek přešel svou duší do malého štěněte, přestože moc dobře věděla, že to byla hloupost. Když jí bylo třináct, rodiče se málem rozváděli a nejhůře to nesla právě Michelle. Její otec James (někdy mu z legrace říkala zdrobnělinou jeho křestního jména, tedy Jaime) se rozhodl Michellině matce Carolline obzvláště načechrat brka a dceři dovezl černé hříbě křížence fríského koně s anglickým plnokrevníkem. Dívka se do mláděte okamžitě zamilovala a pojmenovala jej Brego podle filmu, který kdysi viděla. Postupně se z ní, koně i Arga stali nejlepší parťáci a nikdy nebyla šťastnější. Tato idylka trvala necelých pět let, kdy se dozvěděla, že otec prohrál nekonečný souboj se svou ženou a Michelle se má vdát. Byli snad ve středověku, aby se dětem domlouvaly svatby? Bylo jí jedno, že se spojí dvě velké firmy a bude to výhodné, ona se nechtěla vdávat pro sobecké materialistické choutky dospělých. Rozhodl a se tedy postavit se na odpor a dát všem najevo, že není jen hezká tvářička, s níž mohou manipulovat, jak se jim jen zlíbí. Zbývalo jen vymyslet, co tím důkazem bude.

 

 

 

 

30.03.2016 = 2%

31.03.2016 = 2%

09.05.2016 = 4%

01.06.2016 = 4%